Projectdescription
Příprava dotazníků
Vývoj nástroje pro posuzování lidských reakcí v různých kulturních prostředích a použití takového nástroje v těchto prostředích je pro výzkumníky náročný úkol. Mezikulturní výzkum lidského chování vyžaduje větší spolupráci a srovnávací činnost za použití stejných studijních postupů a měřicích nástrojů v různých kulturách. Skupina BeSeCu podnikla v tomto ohledu první mezinárodní kroky.
Ve spolupráci s osmi evropskými zeměmi byly vyvinuty dva standardizované nástroje, BeSeCu-FR (pro hasiče) ad BeSeCu-S (pro přeživší). Tyto nástroje byly vyvinuty postupně: 1) Mezikulturní rozhovory; 2) Verze pro předběžné testování a 3) Verze pro studium v terénu.
Příprava dotazníku pro hasiče (BeSeCu-FR)
Dotazník BeSeCu-FR byl připraven s cílem a) získat všeobecný přehled o práci hasičů; b) vyhodnotit způsob, jakým hasiči vnímají lidské reakce v nebezpečných situacích v různém kulturním prostředí; c) vyhodnotit postoje a reakce pracovníků záchranných služeb z hlediska chování přeživších osob a komunikace s nimi, a d) učinit první krok směrem k vytvoření neverbálního jazyka pro nouzové situace.
Uskutečněním mezikulturních rozhovorů s pracovníky záchranných služeb / klíčovými zástupci (velikost vzorku = 54) byl učiněn první krok ve zkoumání toho, jak pozorovatelé vnímají lidské reakce v nouzových situacích v různém kulturním prostředí, a ve studiu postojů a reakcí poskytovatelů první pomoci / klíčových zástupců při komunikaci s přeživšími. Byly získány základní informace o jednotlivých cílových krizových situacích: požárech obytných domů, požárech veřejných budov, povodních, teroristických útocích a zemětřeseních. Rozhovory byly nahrány a následně přepsány. Na základě přepisů byl vytvořen slovník pojmů. Z dotazníku byly také odvozeny sociodemografické údaje a klíčové informace související s neštěstími.
Struktura dotazníku a jeho příslušných položek vychází z výsledků mezikulturních rozhovorů a bližší koncepční analýzy. Byla vytvořena předtestová verze pro pracovníky záchranných služeb obecně. Cílem předběžného testování (velikost vzorku = 257) bylo orientačně vyzkoušet vyvinutý nástroj za účelem analýzy souboru položek z hlediska jejich psychometrické funkce a rozdílů na národní a mezikulturní úrovni. Záměrem bylo rovněž navrhnout obsah verze dotazníku pro studium v terénu. Byla provedena komplexní chybová a popisná analýza. Ve spolupráci s hasiči se uskutečnilo doplňující hodnocení důležitosti. Při vytváření verze pro studium v terénu byla rovněž zohledněna kvalitativní kritéria, jako je kvalita výkazů, nadbytečnost a relevantnost. Položky pro studium v terénu tak byly vybrány na základě empirických a koncepčních analýz. K získání vhodného měřicího nástroje použitelného v odlišných kulturních prostředích tak vedly různé cesty. Struktura dotazníku pro studium v terénu určeného hasičům je následující:
1) Sociodemografické údaje
2) Pracovní charakteristika
3) Znalosti a zkušenosti z nouzových situací
4) Vnímání rizik
5) Chování obětí v nouzových situacích
6) Komunikace s lidmi na místě a mezi poskytovateli první pomoci
7) Specifické informace o požárech ve vícepatrových obytných budovách
8) Zvládání emocí a stresu
9) Osobní zkušenosti s hrozbami a nepříznivými situacemi v profesním životě
10) Otázky týkající se specifických neštěstí
11) Přiměřenost k oblastem života
Příprava dotazníku pro přeživší (BeSeCu-S)
Dotazník BeSeCu-S byl vytvořen na základě mezikulturně zaměřených skupin a rozhovorů, které se uskutečnily s cílem učinit první kvalitativní krok v analýze lidského chování v kritických situacích.
Byly vyzkoušeny zásady techniky kognitivního rozhovoru s cílem rozšířit kapacitu pro uchování kritických situací v paměti. Při kognitivním rozhovoru je dotazovaný požádán, aby vypovídal o prožité situaci. Tazatel obvykle rekonstruuje kontext dané události a následně prochází jednotlivými fázemi události seřazenými v různých pořadích, počínaje chronologickým pořadím. Pro plánované studium v terénu byla přijata technika chronologického pořadí a dotazník byl koncipován tak, aby celá událost byla popsána od začátku do konce ve čtyřech fázích:
1. začátek
2. (předběžné) uvědomění
3. evakuace
4. následky
V každé fázi je účastník požádán, aby poskytl informace o povaze kritické situace. Následně je účastník požádán o vyhodnocení typického chování ve stresových situacích, emocí a vnímání získaných z diskusních skupin.
Bylo provedeno předběžné testování (n=328) s cílem vyzkoušet použitelnost a praktičnost vytvořeného nástroje. Proto bylo sestaveno pět scénářů pro simulaci požáru v obytném domě, požáru ve veřejné budově, teroristického útoku, zemětřesení a povodně. Předběžné testování se uskutečnilo v osmi zemích, a navíc dvě osoby z každé země, které zažily jednu z těchto nouzových situací, se zúčastnily kognitivního analytického úkolu zaměřeného na zkoumání použitelnosti nástroje v postižené populaci. Informace získané prostřednictvím těchto metod byly použity k vytvoření nástroje pro studium v terénu za účasti přeživších osob. Účelem tohoto nástroje bylo vyhodnotit chování, emoce a vnímání lidí, kteří zažili jednu z následujících nouzových situací: požár obytného domu, požár ve veřejné budově, teroristický útok, zemětřesení a povodeň.
Struktura verze dotazníku pro studium v terénu je následující:
1. Byla zachována struktura kognitivního rozhovoru. Jsou čtyři fáze: začátek, (předběžné) uvědomění, evakuace a následky.
2. Před kognitivním rozhovorem jsou vyhodnocovány sociodemografické údaje, znalosti a zkušenosti z nouzových situací a informace o prostředí.
3. Jsou vyhodnocovány emoce prožívané na začátku před neštěstím a v následných třech fázích.
4. Vnímání rizik a místo kontroly (tzv. locus of control) jsou vyhodnocovány ve třech fázích, zvládání emocí pouze v jedné.
5. Byly přidány položky týkající se komunikace a informací.
6. Na konci je revidováno měřítko důsledků události a je přidán seznam pozitivních posttraumatických změn.
